HISTORIE PRAŽSKÉHO HRADU
Pražský hrad: Tisíciletá historie
Pražský hrad je jedním z největších a nejstarších hradů na světě, rozkládá se na ploše více než 70 000 metrů čtverečních. Nachází se na kopci nad řekou Vltavou a je klíčovou součástí české historie již více než 1000 let. Byl založen v roce 870 n. l. knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců, sídlili zde čeští králové, římští císaři a dnes i český prezident. V průběhu staletí se hrad rozrostl v rozsáhlý komplex paláců, kostelů, věží a zahrad. Uvnitř najdete některé z jeho nejvýznamnějších památek, včetně Starého královského paláce s Vladislavským sálem. Kdysi se v něm konaly korunovace a královské události. Součástí hradního komplexu je také Zlatá ulička, půvabná ulice s barevnými domy, v nichž kdysi sídlila hradní stráž a zlatníci.
Pražský hrad byl svědkem významných historických událostí, včetně pražské defenestrace v roce 1618, která přispěla k rozpoutání třicetileté války. Během druhé světové války byl obsazen nacisty a později využíván komunistickou vládou. Dnes je Pražský hrad zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a nabízí bohatou historii, úžasnou architekturu a panoramatický výhled na Prahu.
Od králů k prezidentům: Cesta Pražského hradu v čase
Bořivojova vize: Založení ikony Pražského hradu
Pražský hrad založil v 9. století, kolem roku 880, kníže Bořivoj I. z rodu Přemyslovců. Postavil zde první dřevěnou pevnost a kostel Panny Marie, čímž založil hrad jako centrum rané české vlády. Postupem času nahradily dřevěné stavby kamenné stavby a hrad se proměnil v mohutnou pevnost. Do 10. a 11. století přibylo několik klíčových staveb, které utvářely vývoj hradu. Bazilika svatého Jiří, postavená v roce 920 n. l., se stala jedním z nejstarších dochovaných kostelů v Praze a později byla rozšířena v románském slohu. Ve 30. letech 9. století nechal kníže Václav postavit rotundu svatého Víta, která byla později rozšířena na baziliku a nakonec na katedrálu svatého Víta. Ve 12. století byl postaven Starý královský palác jako románský kamenný palác, který byl později přeměněn na gotické a renesanční sídlo českých panovníků. Tyto rané stavby položily základ pro vývoj Pražského hradu v politické, náboženské a kulturní centrum Čech.
Pád přemyslovské dynastie
Přemyslovci vládli v Čechách více než 400 let, než skončili zavražděním krále Václava III. v Olomouci v roce 1306. Bez mužského dědice se království dostalo do krize, která vedla k bojům o moc. Na Pražském hradě docházelo ke změnám kontroly a vlivu, což odráželo širší politickou nestabilitu v regionu.
Katedrála svatého Víta a zlatý věk Prahy
V roce 1344, za krále Karla IV., začala gotická přestavba svatovítské katedrály, která znamenala novou éru Prahy. Počátky katedrály sahají do 10. století, kdy kníže Václav I. postavil rotundu zasvěcenou svatému Vítu, kterou později v 11. století kníže Spytihněv II. rozšířil na románskou baziliku. V průběhu staletí se katedrála svatého Víta stala místem českých královských korunovací a místem posledního odpočinku patronů a panovníků. Jedním z nejvýznamnějších okamžiků českých dějin byla korunovace Karla IV. českým králem v roce 1347. Karel IV. byl vizionářský panovník, který z Prahy učinil centrum kultury a politiky ve střední Evropě a vybudoval monumentální projekty, jako je svatovítská katedrála, Karlův most a Karlova univerzita.
Toto období, známé jako zlatý věk Prahy (1346-1378), proměnilo město v evropskou velmoc. Symbolem vzestupu Prahy se stala gotická dostavba svatovítské katedrály, ale počátkem 15. století, po vypuknutí husitských válek, prosperita města poklesla.
Prozkoumejte Pražský hrad s našimi nejprodávanějšími nabídkami!
Návštěva Pražského hradu a Lobkovického paláce
Vstupenka na Pražský hrad Skip-the-line
Přeskočte fronty a objevte nejstarší a největší středověký hradní komplex na světě. Prozkoumejte Pražský hrad včetně Lobkovického paláce, katedrály svatého Víta, Zlaté uličky, Starého královského paláce a baziliky svatého Jiří. Vychutnejte si úchvatný panoramatický výhled na Prahu z hradního návrší s nádhernými výhledy na červené střechy města, Vltavu a ikonické památky. Pomocí audioprůvodce pronikněte do historie rodiny Lobkowiczů a jejich soukromé umělecké sbírky.
70+ pražských atrakcí
Prague City Pass
Tato vstupenka vám otevře dveře do více než 70 jedinečných historických památek, muzeí a prohlídek s průvodcem. Prozkoumejte ikonická místa, jako je Pražský hrad, Zlatá ulička a Muzeum Karlova mostu. Později si vychutnejte plavbu po Vltavě a pokochejte se nádhernými výhledy na historické centrum. Budete mít také neomezený přístup k systému veřejné dopravy, včetně dopravy na letiště a zpět.
Husitské povstání: Defenestrace a obléhání Prahy
V roce 1419 vyvrcholilo narůstající napětí mezi husity a katolickými úřady, když radikální husité vyhodili katolické úředníky z okna Nové radnice. Tato událost, známá jako první pražská defenestrace, odstartovala husitské války, sérii brutálních náboženských konfliktů. V roce 1420 husitské síly obsadily Pražský hrad a proměnily jej v pevnost proti katolickým armádám. Hrad v průběhu let čelil několika obléháním, při nichž husité svou pozici zuřivě bránili. Po dlouhém boji však byli v roce 1434 poraženi, což znamenalo konec jejich nadvlády nad Prahou.
Výstavba Vladislavského sálu
Impozantní Vladislavský sál ve Starém královském paláci, navržený architektem Benediktem Rejtem a postavený v letech 1490 až 1502 za vlády Vladislava II., patří k největším středověkým sálům v Evropě. Tento velkolepý sál sloužil k pořádání královských hostin, rytířských turnajů a dokonce i raných forem parlamentních zasedání. Její gotický architektonický styl a mohutný žebrový strop představovaly významný architektonický počin své doby.
Požár, který zničil hrad
V roce 1541 zničil rozsáhlý požár velkou část Pražského hradu, včetně mnoha starých dřevěných staveb a archivů neocenitelné hodnoty. Tato katastrofa si vyžádala rozsáhlé opravy a habsburští panovníci využili této příležitosti k přestavbě hradu v renesančním stylu, přičemž přistavěli nové paláce a zahrady.
Zlatá ulička: historická ulička na Pražském hradě
Zlatá ulička byla vybudována po velkém požáru v roce 1541, který zničil značnou část Pražského hradu, včetně mnoha dřevěných staveb. Po požáru byly postaveny nové budovy a na konci 16. století vznikla podél severní hradní zdi Zlatá ulička, která sloužila jako ubytování pro hradní stráže. Prvními obyvateli byli sluhové a strážci, ale postupem času se ulička stala domovem řemeslníků a zlatníků. Jedním z jejích nejslavnějších obyvatel byl Franz Kafka, který v letech 1916 až 1917 krátce bydlel v domě č. 22, malém modrém domku. Dům, který patřil jeho sestře Ottle, je dnes oblíbenou turistickou atrakcí, kde jsou vystaveny knihy a památky související s Kafkovým životem a dílem. Barevné domky v Zlaté uličce dodnes zachovávají středověký šarm Prahy, díky čemuž patří k nejnavštěvovanějším místům na Hradě.
Pražský hrad během třicetileté války
V roce 1618 vyvrcholilo napětí mezi protestanty a katolíky v Čechách, když protestantští šlechtici vyhodili z okna na Pražském hradu dva katolické úředníky. Tato událost, známá jako Druhá pražská defenestrace, odstartovala třicetiletou válku, brutální konflikt, který se rozšířil po celé Evropě.
Po porážce protestantů v bitvě na Bílé hoře (1620) vítězní katolíci z rodu Habsburků potlačili český odpor. V roce 1621 bylo za účelem upevnění jejich vlády na Staroměstském náměstí veřejně popraveno 27 českých šlechticů, což znamenalo konec protestantského vlivu a potvrdilo habsburskou nadvládu nad Prahou a Pražským hradem. V roce 1648, v závěrečné fázi války, švédské jednotky vyplenily části hradu, včetně pokladů z katedrály sv. Víta.
Habsburská nadvláda a barokní proměny
Během habsburské vlády se Pražský hrad proměnil v honosný barokní palác. Za vlády císaře Rudolfa II. (1576–1612) prošel Pražský hrad významnou proměnou, když se stal jeho císařskou rezidencí. V tomto období byl v Novém královském paláci vybudován Španělský sál, v němž byla vystavena Rudolfova rozsáhlá sbírka vzácných uměleckých děl. Tento sál, navržený v ranobarokním stylu, se stal jedním z největších a nejokázalejších reprezentačních sálů hradu, vyznačujícím se vysokými stropy, ohromujícími lustry a honosnými dekoracemi.
V 16. století nechal Ferdinand I. v Královské zahradě postavit Letní palác královny Anny jako rekreační sídlo pro svou manželku, královnu Annu Jagiellonku. Tento palác v renesančním stylu, známý také jako Belvedere, zůstává jednou z nejelegantnějších architektonických památek v areálu Pražského hradu.
Později, v 18. století, císařovna Marie Terezie dohlížela na rozsáhlé renovace Pražského hradu, čímž ještě více zdůraznila jeho barokní styl. Pod její vládou se hrad proměnil z pevnosti v honosnou královskou rezidenci.
Hrad se stává sídlem prezidenta
Po první světové válce se v roce 1918 Pražský hrad stal oficiálním sídlem nově nezávislého Československa. První prezident Tomáš Masaryk se do hradu nastěhoval a proměnil jej v centrum českého politického života.
Pod jeho vedením prošel hrad renovacemi, jejichž cílem byla modernizace při zachování jeho historického významu.
Pražský hrad za nacistické okupace
V březnu 1939 nacistické Německo okupovalo Československo a zřídilo Protektorát Čechy a Morava. Během tohoto období Pražský hrad osobně navštívil Adolf Hitler. Hrad sloužil jako sídlo nacistické správy, přičemž Reinhard Heydrich byl jmenován úřadujícím říšským protektorem. Atentát českého odboje na Heydricha v roce 1942 byl významným aktem vzdoru během okupace. Hrad zůstal pod německou nadvládou až do konce druhé světové války v roce 1945.
Komunistická éra a Sametová revoluce
Během komunistického období (1948–1989) sloužil Pražský hrad jako sídlo československé vlády. Ačkoli si zachoval své vládní funkce, v tomto období nedošlo k žádným významným architektonickým úpravám. Bylo však vynaloženo úsilí k zachování jeho historické integrity prostřednictvím restaurátorských prací. Sametová revoluce v roce 1989 znamenala pro Pražský hrad významný mezník. Po pokojných protestech, které ukončily komunistickou vládu, byl Václav Havel zvolen prvním postkomunistickým prezidentem Československa. Jeho inaugurace ve Vladislavském sále symbolizovala novou éru v dějinách národa. Od té doby prochází Pražský hrad rozsáhlými a dosud probíhajícími opravami a rekonstrukcemi, jejichž cílem je obnovit a zachovat jeho historické a architektonické dědictví.
Pražský hrad dnes
Pražský hrad je dnes oficiálním sídlem a pracovištěm českého prezidenta a symbolizuje historii a odolnost národa. Správu hradu zajišťuje Kancelář prezidenta republiky, která dbá na jeho zachování a každodenní provoz. Guinnessova kniha rekordů uznává Pražský hrad jako největší starobylý hrad na světě. Tento historický komplex o rozloze přibližně 70 000 metrů čtverečních a délce asi 570 metrů je nejnavštěvovanější destinací v České republice, která každoročně přiláká miliony návštěvníků.
Tajemství a legendy Pražského hradu
Pražský hrad obklopuje řada legend, které přispívají k jeho tajemnosti. V těchto legendách se mísí lidové pověsti s bohatou historií hradu.
Proroctví princezny Libuše
Jedna z legend o založení Prahy vypráví příběh princezny Libuše, legendární předkyně Přemyslovců. Byla obdařena prorockým darem a stála na útesu nad Vltavou, odkud předpověděla vznik velkého města slovy: „Vidím velké město, jehož sláva dosáhne až ke hvězdám.“ Na základě této vize nařídila svému lidu, aby na tomto místě vybudoval hrad, čímž položila základ pro vznik Prahy.
Smrtící kletba českých korunovačních klenotů
Koruna svatého Václava, součást českých korunovačních klenotů uložených na Pražském hradě, je opředená legendami. Podle tradice přinášejí české korunovační klenoty uchovávané v katedrále svatého Víta smrt každému, kdo je nosí, aniž by měl právo vládnout. V roce 1941 si údajně Reinhard Heydrich, nacistický řídící úředník pro Čechy a Moravu, nasadil korunu na hlavu. Jen o několik měsíců později byl zavražděn českými odbojáři v rámci jedné z nejodvážnějších akcí druhé světové války, což ještě více podpořilo legendu o smrtící kletbě korunovačních klenotů.
Legendy o alchymii na Pražském hradě: skutečnost, nebo výmysl?
Za vlády císaře Rudolfa II. (1576–1612) byl Pražský hrad centrem vědy, alchymie a mysticismu. Císař, fascinovaný alchymií, pozval na svůj dvůr Edwarda Kelleyho a další alchymisty, aby pod jeho záštitou prováděli různé experimenty. Ačkoli historické prameny nepotvrzují, že by se jejich práce konkrétně soustředila na přeměnu kovů ve zlato či na vytvoření elixíru života, tyto legendy přetrvaly dodnes. Některé pověsti také naznačují, že ve Zlaté uličce se nacházely tajné alchymistické laboratoře.
Tajné tunely pod hradem
Předpokládá se, že pod Pražským hradem se nachází síť tajných tunelů, které propojují různé budovy a vedou ke skrytým únikovým cestám. Ačkoli byly některé chodby objeveny, mnoho z nich zůstává zahaleno tajemstvím a inspiruje příběhy o skrytých pokladech a zapomenutých cestách. O jednom tunelu se říká, že vede k Vltavě, zatímco jiný údajně sloužil alchymistům k pašování zlata. Ačkoli byly některé tunely objeveny, mnoho z nich zůstává záhadou a inspiruje legendy o skrytých pokladech a zapomenutých chodbách.
Chcete se dozvědět více o Pražském hradě a jeho historii?
Prohlídka s průvodcem
Prohlídky Pražského hradu
Vydejte se na prohlídku s průvodcem a prohlédněte si největší hrad v Evropě! Vstup do hradu je rychlý díky možnosti přeskočit frontu. Následujte svého odborného místního průvodce, který vás provede všemi částmi hradu. Navštívíte katedrálu svatého Víta, Zlatou uličku a baziliku svatého Jiří. Prozkoumáte také komnatu, kde došlo k pražské defenestraci. Tato událost vedla k třicetileté válce.
K dispozici v 6 jazycích
Pěší prohlídka Prahy
Objevte bohatou historii Prahy s odborným průvodcem. Prozkoumejte nejznámější památky města a seznamte se s jeho historií. Projděte se Starým Městem, prohlédněte si ikonický orloj, kostel svatého Mikuláše a další špičkové památky. Přejděte přes historický Karlův most a prohlédněte si Pražský hrad. Vychutnejte si panoramatický výhled na Prahu z hradního areálu.