HISTORIE PRAŽSKÉHO HRADU
Pražský hrad: Tisíciletá historie
Pražský hrad je jedním z největších a nejstarších hradů na světě, rozkládá se na ploše více než 70 000 metrů čtverečních. Nachází se na kopci nad řekou Vltavou a je klíčovou součástí české historie již více než 1000 let. Byl založen v roce 870 n. l. knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců, sídlili zde čeští králové, římští císaři a dnes i český prezident. V průběhu staletí se hrad rozrostl v rozsáhlý komplex paláců, kostelů, věží a zahrad. Uvnitř najdete některé z jeho nejvýznamnějších památek, včetně Starého královského paláce s Vladislavským sálem. Kdysi se v něm konaly korunovace a královské události. Součástí hradního komplexu je také Zlatá ulička, půvabná ulice s barevnými domy, v nichž kdysi sídlila hradní stráž a zlatníci.
Pražský hrad byl svědkem významných historických událostí, včetně pražské defenestrace v roce 1618, která přispěla k rozpoutání třicetileté války. Během druhé světové války byl obsazen nacisty a později využíván komunistickou vládou. Dnes je Pražský hrad zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a nabízí bohatou historii, úžasnou architekturu a panoramatický výhled na Prahu.
Od králů k prezidentům: Cesta Pražského hradu v čase
Bořivojova vize: Založení ikony Pražského hradu
Pražský hrad založil v 9. století, kolem roku 880, kníže Bořivoj I. z rodu Přemyslovců. Postavil zde první dřevěnou pevnost a kostel Panny Marie, čímž založil hrad jako centrum rané české vlády. Postupem času nahradily dřevěné stavby kamenné stavby a hrad se proměnil v mohutnou pevnost. Do 10. a 11. století přibylo několik klíčových staveb, které utvářely vývoj hradu. Bazilika svatého Jiří, postavená v roce 920 n. l., se stala jedním z nejstarších dochovaných kostelů v Praze a později byla rozšířena v románském slohu. Ve 30. letech 9. století nechal kníže Václav postavit rotundu svatého Víta, která byla později rozšířena na baziliku a nakonec na katedrálu svatého Víta. Ve 12. století byl postaven Starý královský palác jako románský kamenný palác, který byl později přeměněn na gotické a renesanční sídlo českých panovníků. Tyto rané stavby položily základ pro vývoj Pražského hradu v politické, náboženské a kulturní centrum Čech.
Pád přemyslovské dynastie
Přemyslovci vládli v Čechách více než 400 let, než skončili zavražděním krále Václava III. v Olomouci v roce 1306. Bez mužského dědice se království dostalo do krize, která vedla k bojům o moc. Na Pražském hradě docházelo ke změnám kontroly a vlivu, což odráželo širší politickou nestabilitu v regionu.
Katedrála svatého Víta a zlatý věk Prahy
V roce 1344, za krále Karla IV., začala gotická přestavba svatovítské katedrály, která znamenala novou éru Prahy. Počátky katedrály sahají do 10. století, kdy kníže Václav I. postavil rotundu zasvěcenou svatému Vítu, kterou později v 11. století kníže Spytihněv II. rozšířil na románskou baziliku. V průběhu staletí se katedrála svatého Víta stala místem českých královských korunovací a místem posledního odpočinku patronů a panovníků. Jedním z nejvýznamnějších okamžiků českých dějin byla korunovace Karla IV. českým králem v roce 1347. Karel IV. byl vizionářský panovník, který z Prahy učinil centrum kultury a politiky ve střední Evropě a vybudoval monumentální projekty, jako je svatovítská katedrála, Karlův most a Karlova univerzita.
Toto období, známé jako zlatý věk Prahy (1346-1378), proměnilo město v evropskou velmoc. Symbolem vzestupu Prahy se stala gotická dostavba svatovítské katedrály, ale počátkem 15. století, po vypuknutí husitských válek, prosperita města poklesla.
Prozkoumejte Pražský hrad s našimi nejprodávanějšími nabídkami!
Návštěva Pražského hradu a Lobkovického paláce
Vstupenka na Pražský hrad Skip-the-line
Přeskočte fronty a objevte nejstarší a největší středověký hradní komplex na světě. Prozkoumejte Pražský hrad včetně Lobkovického paláce, katedrály svatého Víta, Zlaté uličky, Starého královského paláce a baziliky svatého Jiří. Vychutnejte si úchvatný panoramatický výhled na Prahu z hradního návrší s nádhernými výhledy na červené střechy města, Vltavu a ikonické památky. Pomocí audioprůvodce pronikněte do historie rodiny Lobkowiczů a jejich soukromé umělecké sbírky.
70+ pražských atrakcí
Prague City Pass
Tato vstupenka vám otevře dveře do více než 70 jedinečných historických památek, muzeí a prohlídek s průvodcem. Prozkoumejte ikonická místa, jako je Pražský hrad, Zlatá ulička a Muzeum Karlova mostu. Později si vychutnejte plavbu po Vltavě a pokochejte se nádhernými výhledy na historické centrum. Budete mít také neomezený přístup k systému veřejné dopravy, včetně dopravy na letiště a zpět.
Husitské povstání: Defenestrace a obléhání Prahy
V roce 1419 vypuklo rostoucí napětí mezi husity a katolickými úřady, když radikální husité vyhodili katolické úředníky z okna Novoměstské radnice. Tato událost, známá jako první pražská defenestrace, odstartovala husitské války, sérii brutálních náboženských konfliktů. V roce 1420 se husitská vojska zmocnila Pražského hradu a učinila z něj pevnost proti katolickým vojskům. Hrad v průběhu let prošel několika obléháními, při nichž husité urputně bránili své pozice. Po dlouhém boji však byli v roce 1434 poraženi, což znamenalo konec jejich nadvlády nad Prahou.
Stavba Vladislavského sálu
Působivý Vladislavský sál uvnitř Starého královského paláce, který navrhl architekt Benedikt Rejt a který byl postaven v letech 1490-1502 za vlády Vladislava II., je jedním z největších středověkých sálů v Evropě. Tento velkolepý sál sloužil ke královským hostinám, rytířským turnajům a dokonce i k raným formám parlamentních zasedání. Jeho gotický architektonický styl a mohutný žebrový strop byly významným architektonickým počinem své doby.
Požár, který zničil hrad
Rozsáhlý požár v roce 1541 zničil velkou část Pražského hradu, včetně mnoha starých dřevěných konstrukcí a cenných archivů. Tato katastrofa si vynutila rozsáhlé opravy a habsburští panovníci využili příležitosti a přestavěli hrad v renesančním stylu a přistavěli nové paláce a zahrady.
Zlatá ulička: Historická ulice Pražského hradu
Zlatá ulička vznikla po velkém požáru v roce 1541, který zničil velkou část Pražského hradu včetně mnoha dřevěných staveb. Po požáru byly postaveny nové budovy a koncem 16. století byla podél severní hradby zřízena Zlatá ulička, v níž sídlila hradní stráž. Prvními obyvateli byli služebníci a strážní, ale postupem času se ulička stala domovem řemeslníků a zlatníků. Jedním z jejích nejznámějších obyvatel byl Franz Kafka, který v letech 1916-1917 krátce bydlel v domě č. 22, malém modrém domku. Dům, který patřil jeho sestře Ottle, je dnes oblíbenou turistickou atrakcí, kde jsou vystaveny knihy a památky související s Kafkovým životem a dílem. Barevné domky ve Zlaté uličce dnes zachovávají středověký půvab Prahy a patří k nejnavštěvovanějším místům Hradu.
Pražský hrad za třicetileté války
V roce 1618 vypuklo v Čechách napětí mezi protestanty a katolíky, když protestantští šlechtici vyhodili z okna Pražského hradu dva katolické úředníky. Tato událost, známá jako druhá pražská defenestrace, odstartovala třicetiletou válku, brutální konflikt, který se rozšířil po celé Evropě.
Po porážce protestantů v bitvě na Bílé hoře (1620) potlačili vítězní katoličtí Habsburkové český odpor. V roce 1621 bylo na Staroměstském náměstí veřejně popraveno 27 českých šlechticů, což znamenalo konec protestantského vlivu a potvrzení habsburské nadvlády nad Prahou a jejím hradem. V roce 1648, v závěrečné fázi války, švédská vojska vyplenila část Hradu, včetně pokladů ze svatovítské katedrály.
Habsburská vláda a barokní proměny
Za vlády Habsburků se Pražský hrad proměnil ve velkolepý barokní palác. Za vlády císaře Rudolfa II. (1576-1612) prošel Pražský hrad výraznou proměnou, neboť se stal jeho císařskou rezidencí. V tomto období byl v Novém královském paláci vybudován Španělský sál, kde byla vystavena Rudolfova rozsáhlá sbírka vzácných uměleckých děl. Byl navržen v raně barokním stylu a stal se jedním z největších a nejvelkolepějších slavnostních sálů Hradu s vysokými stropy, ohromujícími lustry a bohatou výzdobou.
V 16. století nechal Ferdinand I. postavit v Královské zahradě Letní palác královny Anny jako útočiště pro svou manželku, královnu Annu Jagellonskou. Tento renesanční palác, známý také jako Belvedér, zůstává jednou z nejelegantnějších architektonických památek v areálu Pražského hradu.
Později, v průběhu 18. století, císařovna Marie Terezie dohlížela na rozsáhlou rekonstrukci Pražského hradu, která ještě více posílila jeho barokní styl. Za její vlády se hrad změnil z pevnosti na velkolepé královské sídlo.
Hrad se stává prezidentským sídlem
Po první světové válce se Pražský hrad stal v roce 1918 oficiálním sídlem nově vzniklého samostatného Československa. Na Hrad se nastěhoval první prezident Tomáš Masaryk a proměnil jej v centrum českého politického života.
Pod jeho vedením prošel hrad rekonstrukcí, která jej zmodernizovala a zároveň zachovala jeho historický význam.
Pražský hrad za nacistické nadvlády
V březnu 1939 nacistické Německo obsadilo Československo a zřídilo Protektorát Čechy a Morava. Během tohoto období navštívil Adolf Hitler osobně Pražský hrad. Hrad sloužil jako sídlo nacistické správy, zastupujícím říšským protektorem byl jmenován Reinhard Heydrich. Významným aktem vzdoru během okupace byl atentát českého odboje na Heydricha v roce 1942. Hrad zůstal pod německou správou až do konce druhé světové války v roce 1945.
Komunistická éra a sametová revoluce
Během komunistické éry (1948-1989) sloužil Pražský hrad jako sídlo československé vlády. Přestože si zachoval vládní funkce, nedošlo v tomto období k žádným významným architektonickým dostavbám. Byly však vyvíjeny snahy o zachování jeho historické integrity prostřednictvím restaurátorských prací. Sametová revoluce v roce 1989 znamenala pro Pražský hrad důležitý okamžik. Po pokojných protestech, které ukončily komunistickou vládu, byl Václav Havel zvolen prvním postkomunistickým prezidentem Československa. Jeho inaugurace ve Vladislavském sále symbolizovala novou éru v dějinách národa. Od té doby prochází Pražský hrad významnými a průběžnými opravami a rekonstrukcemi s cílem obnovit a zachovat jeho historické a architektonické dědictví.
Pražský hrad dnes
Pražský hrad je dnes oficiálním sídlem a pracovištěm českého prezidenta a symbolizuje historii a odolnost národa. Správu Hradu řídí Kancelář prezidenta republiky, která zajišťuje jeho ochranu a každodenní provoz. Guinnessova kniha rekordů uznává Pražský hrad jako největší starobylý hrad na světě. S rozlohou přibližně 70 000 metrů čtverečních a délkou kolem 570 metrů je tento historický komplex nejnavštěvovanějším cílem v České republice a každoročně přiláká miliony návštěvníků.
Tajemství a legendy Pražského hradu
Pražský hrad obklopuje řada legend, které přispívají k jeho tajemnosti. V těchto legendách se mísí lidové pověsti s bohatou historií hradu.
Proroctví kněžny Libuše
Jedna z legend, která se vztahuje k založení Prahy, vypráví o kněžně Libuši, legendární předkyni přemyslovské dynastie. Nadána prorockým viděním stála na vrcholu skály s výhledem na Vltavu a předpověděla vznik velkého města, přičemž prohlásila: "Vidím velké město, jehož sláva se bude dotýkat hvězd." Na základě své vize dala pokyn svým lidem, aby na tomto místě postavili hrad, a položila tak základy pro vznik Prahy.
Smrtící prokletí českých korunovačních klenotů
Svatováclavská koruna, součást českých korunovačních klenotů na Pražském hradě, je opředena legendami. Podle tradice přinášejí české korunovační klenoty uložené ve svatovítské katedrále smrt každému, kdo je nosí bez práva vládnout. V roce 1941 si je prý na hlavu nasadil nacistický místodržící Čech a Moravy Reinhard Heydrich. Jen o několik měsíců později na něj byl spáchán atentát českými odbojáři při jedné z nejodvážnějších misí druhé světové války, což podpořilo legendu o smrtícím prokletí korunovačních klenotů.
Alchymistické legendy Pražského hradu: skutečnost nebo fikce?
Za vlády císaře Rudolfa II. (1576-1612) byl Pražský hrad centrem vědy, alchymie a mystiky. Císař, fascinovaný alchymií, pozval na svůj dvůr Edwarda Kelleyho a další alchymisty, aby pod jeho patronací prováděli různé experimenty. Ačkoli historické záznamy nepotvrzují, že by se jejich práce zaměřovala konkrétně na přeměnu kovů ve zlato nebo na vytvoření elixíru života, takové legendy se časem udržely. Některé pověsti také naznačují, že ve Zlaté uličce se nacházely tajné alchymistické laboratoře.
Tajné tunely pod hradem
Předpokládá se, že pod Pražským hradem se nachází síť tajných tunelů, které spojují různé budovy a vedou ke skrytým únikovým cestám. Některé chodby byly objeveny, mnohé však zůstávají zahaleny tajemstvím a inspirují příběhy o skrytých pokladech a zapomenutých cestách. Jeden z tunelů prý vede k Vltavě, jiný údajně používali alchymisté k pašování zlata. Ačkoli některé tunely byly objeveny, mnohé zůstávají zahaleny tajemstvím a inspirují legendy o skrytých pokladech a zapomenutých chodbách.
Chcete se dozvědět více o Pražském hradě a jeho historii?
Objednejte si některou z našich oblíbených prohlídek a objevte ji s našimi certifikovanými průvodci!
Prohlídka s průvodcem
Prohlídky Pražského hradu
Vydejte se na prohlídku s průvodcem a prohlédněte si největší hrad v Evropě! Vstup do hradu je rychlý díky možnosti přeskočit frontu. Následujte svého odborného místního průvodce, který vás provede všemi částmi hradu. Navštívíte katedrálu svatého Víta, Zlatou uličku a baziliku svatého Jiří. Prozkoumáte také komnatu, kde došlo k pražské defenestraci. Tato událost vedla k třicetileté válce.
K dispozici v 6 jazycích
Pěší prohlídka Prahy
Objevte bohatou historii Prahy s odborným průvodcem. Prozkoumejte nejznámější památky města a seznamte se s jeho historií. Projděte se Starým Městem, prohlédněte si ikonický orloj, kostel svatého Mikuláše a další špičkové památky. Přejděte přes historický Karlův most a prohlédněte si Pražský hrad. Vychutnejte si panoramatický výhled na Prahu z hradního areálu.